• KATEGORIE

 

Rozhodnutí o 7.RP

Specifické programy:

  • Spolupráce
  • Myšlenky
  • Lidé
  • Kapacity
  • JRC
  • Euratom
  • Klíčové dokumenty:

  • Pravidla účasti
  • Modelová grantová dohoda
  • Pravidla pro podávání projektů
  • Elektronický systém podávání projektů
  • Pracovní programy a výzvy k podávání projektů
  • Související témata:

  • Evropské technologické platformy
  • Společné technologické iniciativy
  • Iniciativy podle článku 169
  • Evropský technologický institut
  • Program pro konkurenceschopnost a inovace
  • Finanční nástroj na sdílení rizika
  • 7.RP a regiony
  • 7.RP a malé a střední podniky
  • Informační materiály a presentace

  • Oficiální brožura EK - 7.RP v kostce (CJ)
  • Pravidla financování projektů 7.RP (pro specifické programy Spolupráce a Kapacity) (CJ)
  • Finanční pravidla projektů 7.RP - shrnutí (CJ)
  • Financování projektů 7.RP: Pravidla a příklady (CJ)
  • Příprava a hodnocení projektů 7.RP (CJ)
  • Tipy pro podávání evropských projektů (AJ)
  • 7.RP - pravidla hry (AJ)
  • FP7 Book (AJ)
  •  

    Víceleté mechanismy financování výzkumu a vývoje jsou zakotveny ve Smlouvě ustavující Evropské hospodářské společenství (část 3, title XVIII, čl. 166). Tzv. Rámcové programy EU pro VaV jsou největším nástrojem komunitárního financování EU a existují od roku 1984. Od 1. ledna 2007 je vyhlášen Sedmý rámcový program (7.RP), který na vědeckovýzkumné granty, vědeckou spolupráci a mobilitu vědeckých pracovníků disponuje částkou 54,585 mld. euro (v cenách roku 2006) a pokrývá léta 2007-2013. Analogií k 7.RP v oblasti inovací je Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) s rozpočtem 3,621 mld. euro (v cenách roku 2006). Konečně poslední částí trojúhelníku lisabonského vzdělávání-výzkum-inovace se má v budoucnu stát Evropskou komisí prosazovaný Evropský technologický institut (EIT).


    Hlavním právním dokumentem 7.RP je Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (finální verse z 18.12.2006 v ČJ/AJ) pro nejaderný výzkum a Rozhodnutí Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (finální verse z 18.12.2006 v ČJ/AJ) pro výzkum jaderný.

     

    7.RP podle smlouvy o ES je organizován prostřednictvím čtyř specifických programů pro tzv. nepřímé akce a jednoho specifického programu pro akce přímé:


    1. Spolupráce/Cooperation (finální verze z 19.12.2006 v ČJ/AJ)
    V tomto programu jde o výzkum vyvolaný potřebami společnosti, podporuje tedy obdobné aktivity, jaké známe z předchozích rámcových programů. Jsou to zejména projekty řešené mezinárodními konsorcii sestavenými z několika národních týmů, dále budou vytvářeny tematicky zaměřené sítě a podpůrné aktivity a půjde též o koordinaci výzkumných programů i o projekty spolupráce se třetími zeměmi. Pro tento program je stanoveno deset kooperačních témat, která zhruba navazují na tematické programy 6.RP:

    • Zdraví
    • Potraviny, zemědělství a biotechnologie
    • Informační a komunikační technologie
    • Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie
    • Energie
    • Životní prostředí (včetně klimatických změn)
    • Doprava (včetně letectví)
    • Socioekonomické a humanitní vědy
    • Kosmický výzkum
    • Bezpečnostní výzkum

    2. Myšlenky/Ideas (finální verze z 19.12.2006 v ČJ/AJ)
    Tento program si klade za cíl naplnit ambice výzkumných týmů v oblasti špičkového – hraničního výzkumu, a to v celém rozsahu vědy a výzkumu (nejsou zde preferované žádné oblasti, výzkumník si sám určí téma projektu). Projekty předkládají jednotlivci/jednotlivé týmy, není tedy třeba sestavovat mezinárodní konsorcium. K řízení tohoto programu byla na konci února 2007 ustavena na Komisi autonomní Evropská výzkumná rada (ERC), která v současnosti nabízí tři grantová schémata (v blízké době by mělo vzniknout čtvrté):

    Z České republiky zasedá ve Vědecké radě ERC prof. Pavel Exner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který je zároveň místopředsedou ERC.

     

    3. Lidé/People (finální verze z 19.12.2006 v ČJ/AJ)
    Tento program rozvíjí současný systém mobilit Marie Curie pro jednotlivé výzkumné pracovníky, a posiluje tak možnosti rozvoje jejich kariéry a vytváří hlubší návaznosti na národní systémy. Posílení by mělo nastat jak v kvantitativní, tak i v kvalitativní úrovni. Jednou z priorit je výměna pracovníků mezi akademickou sférou a podniky. V rámci programu je financováno pět typů aktivit:

    • Počáteční vzdělávání (školící sítě Marie Curie)
    • Celoživotní vzdělávání (evropské stáže; reintegrační granty; kofinancování regionálních, národních a mezinárodních programů)
    • Spolupráce a výměna pracovníků průmysl - akademie
    • Mezinárodní rozměr (stáže ve třetích zemích pro evropské výzkumníky; stáže pro výzkumníky ze třetích zemí v EU; mezinárodní reintegrační granty)
    • Zvláštní aktivity (Noc vědců, ceny za excelenci)

     

    4. Kapacity/Capacities (finální verse z 19.12.2006 v ČJ/AJ)
    Cílem tohoto programu je budování materiálního, organizačního a lidského zázemí a kapacit pro evropský výzkum a vývoj. Pro tento program je stanoveno sedm témat:

    • Výzkumná infrastruktura
    • Výzkum ve prospěch malých a středních podniků (MSP)
    • Regiony znalostí
    • Výzkumný potenciál
    • Věda ve společnosti
    • Koherentní vývoj výzkumných politik
    • Mezinárodní spolupráce

    V rámci programu je tedy možné budovat evropské výzkumné infrastruktury, podporovat výzkum vycházející vstříc potřebám malých a středních podniků (MSP), podporovat regionální výzkumná uskupení (klastry), vytvářet partnerské programy mezi vědeckovýzkumnými institucemi v „konvergenčních regionech“ (regiony s HDP pod 75% průměru EU, tedy celá ČR kromě Prahy) a vyspělými regiony (tzv. twinning) atd. Co se týká budování výzkumné infrastruktury, publikovalo Evropské strategické fórum pro výzkumnou infrastrukturu (ESFRI) tzv. Mapu infrastrukturních projektů, jejichž výstavbu či rozšíření Evropská komise od roku 2007 iniciuje. Komise ovšem přispívá pouze na přípravu těchto projektů, vlastní výstavbu budou financují téměř výhradně členské státy, které o infrastrukturu projeví zájem.

     

    5. Společné výzkumné středisko/Joint Research Centre (finální verse z 19.12.2006 v ČJ/AJ)

    Financování výzkumu prováděného přímo sedmi výzkumnými ústavy Evropské komise v Belgii, Nizozemí, Německu, Itálii a Španělsku pro potřeby evropských institucí či členských států.

     

    7.RP podle smlouvy o Euratomu sestává ze dvou specifických jaderných programů, prvního pro nepřímé akce, druhého pro akce přímé:

     

    1. Euratom - jaderná fúze, jaderné štěpení a radiační ochrana (finální verse z 19.12.2006 v ČJ/AJ)

     

    2. Společné výzkumné středisko/Joint Research Centre (finální verse z 19.12.2006 v ČJ/AJ).

     

    Účast v 7.RP je možná téměř výhradně prostřednictvím odpovědi zájemce na konkrétní výzvu k podávání projektů vyhlášenou Evropskou komisí (hlavní vyjímkou je účast na programu jaderné fúze Specifického programu Euratom). Každá výzva k podávání návrhů výzkumných projektů je přitom vždy charakterizována třemi základními parametry:

    • Režim financování (kolaborativní projekty, sítě excelence, koordinační a podpůrné akce, podpora hraničního výzkumu, podpora odborné přípravy výzkumníků, výzkum ve prospěch konkrétních skupin (MSP či organizace občanské společnosti)
    • Kategorie účastníků (výzkumná organizace, universita, průmyslové odvětví, MSP, veřejná správa, nezisková organizace...)
    • Typy činností (výzkum a vývoj, demonstrace technologie, management, školení, šíření znalostí...)

    V odpověď na vybranou výzvu uchazeč o grant připraví návrh projektu, který pak do určené uzávěrky zašle Evropské komisi. Komise dodané projekty nechá vyhodnotit skupinou nezávislých expertů, kteří projekty obodují ve třech oblastech - vědeckotechnická kvalita projektu, jeho implementace a management a jeho dopad. Podle bodového ohodnocení jsou projekty seřazeny do seznamu a podle množství financí určených pro danou výzvu resp. kategorii projektů rozděleny na ty, na které finance jsou, na projekty na záložním seznamu a na projekty, na které finance určitě nebudou. Se zadavateli projektů, na které peníze jsou, začne Komise dojednávat grantovou smlouvu.

     

    Pravidla účasti: prvním praktickým dokumentem 7.RP, který specifikuje pravidla účasti v 7.RP, je Nařízení o pravidlech pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (finální verse z 18.12.2006 v ČJ/AJ) pro nejaderný výzkum resp. Nařízení o pravidlech pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (finální verse z 18.12.2006 v ČJ/AJ) pro výzkum jaderný. Pravidla účasti podle smlouvy o ES stanoví mj.

    • Minimální pravidla účasti (počet účastníků a jejich sídlo),
    • Kritéria pro výběr projektů a způsob jejich vyhodnocování,
    • Náležitosti grantové smlouvy s Evropskou komisí,
    • Náležitosti při ustavování řešitelských koncorcií,
    • Finanční příspěvek Společenství: způsobilost pro financování a formy grantů,
    • Pravidla pro nakládání s duševním vlastnictvím.

     

    Modelová grantová dohoda: Druhým praktickým dokumentem 7.RP, který obsahuje konkrétní ustanovení o finančních podmínkách a povinnostech příjemců grantů, je Modelová grantová dohoda (MGA). Existuje obecná MGA pro specifické programy "Spolupráce" a "Kapacity" (dokument v AJ); MGA pro specifický program "Myšlenky" - akce ERC (dokument v AJ) a MGA pro specifický program "Lidé" - akce Marie Curie (dokument v AJ). Tabulku shrnující maximální míry financování v 7.RP pro jednotlivé typy projektů (režimy financování) najdete zde.

     

    Pravidla pro podávání projektů: Dalšími praktickými dokumenty, které jsou každému zájemci o účast na 7.RP i všem hodnotitelům podaných projektů u každé výzvy k dispozici, jsou:

     

    Elektronické podávání projektů: Návrhy projektů jsou podávány elektronicky prostřednictvím Elektronického systému podávání projektů (EPSS), doporučujeme zaregistrovat se co nejdříve.

     

    Pracovní programy a výzvy k podávání projektů: Na začátku každého roku zveřejňuje Komise po konzultacích s členskými státy a klíčovými partnery z průmyslu a akademie pro každé téma ze specifických programů pro nepřímé akce tzv. Pracovní program. Pracovní programy jsou plánem výzev, které budou v daném tématu v nasledujícím roce vypsány, včetně stručného popisu každé výzvy plus orientační oblasti výzev pro období následující. Aktuálně vyhlášené výzvy 7.RP jsou publikovány na tzv. Participant Portal. Indikativní přehled aktuálních výzev 7.RP najdete na stránkách CZELO, popř. si o něj můžete zažádat tamtéž.

     

    Evropské technologické platformy (ETP): Evropské technologické platformy (ETP) jsou volná pracovní uskupení sdružující průmyslové podniky všech velikostí, orgány veřejné správy na všech úrovních, výzkumné instituty a akademickou sféru, bankovní instituce i nevládní organizace. V současnosti existuje celkem 36 ETP (viz seznam), z nichž každá pokrývá některou ze strategicky významných technologických oblastí. V rámci těchto oblastí ETP pomáhají lépe propojit priority evropského výzkumu a vývoje s potřebami průmyslu a zároveň posilují přenos nových znalostí získaných ve výzkumu do praxe.

    Cílem platforem je vytvoření střednědobé až dlouhodobé vize budoucího technologického vývoje, která by zahrnovala významné otázky týkající se hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje v Evropě. Základním nástrojem ETP je tzv. Strategická výzkumná agenda (SRA), interní dokument definující vědecko-výzkumné priority, možný časový harmonogram i potenciální zdroje pro jejich realizaci. Díky tomu mohou být ETP chápány také jako vhodné mechanismy pro mobilizaci soukromých i veřejných prostředků pro investice do výzkumu (národní podpora výzkumu, Strukturální fondy, Evropská investiční banka, EUREKA apod.).

    V pořadí čtvrtá Status Report Evropské komise k ETP ze srpna 2008 je k dispozici zde, nezávislá hodnotící zpráva ze srpna 2008 je dostupná zde.

     

    Společné technologické iniciativy (JTI): V případě, že Evropská komise spolu s členskými státy uzná, že Strategická výzkumná agenda některé ETP je dostatečně rozpracovaná a nosná, pro její realizaci existuje dostatečná vůle mezi průmyslovými partnery a zároveň jejích cílů nelze dosáhnout prostřednictvím běžného grantového financování, navrhne Komise transformaci dané ETP podle článku 171 na nezávislou právnickou osobu, Společnou technologickou iniciativu (JTI). Nová entita, která je de facto dlouhodobým partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (PPP), potom sloučí finanční prostředky od podílejících se členských států a průmyslových partnerů, inkorporuje odpovídající priority 7.RP a začne sama fungovat jako malý grantový program v dané oblasti.

     

    20. prosince 2007 bylo Radou schváleno ustavení čtyř JTIs:

    1. Inovativní léčiva (IMI)
    2. Zabudované elektronické systémy (ARTEMIS)
    3. Nanoelektronické technologie 2020 (ENIAC)
    4. Aeronautika a letecká doprava (Clean Sky)

    30. května 2008 byla schválena pátá iniciativa:

    5.   Vodík a palivové články (FCH)

    zatímco příprava šesté navržené iniciativy nepokračuje pro malý zájem průmyslu - EK se proto rozhodla vydat se u této iniciativy jiným směrem než k JTI:

    6.   Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES)

    Od listopadu 2008 navíc probíhají přípravy na spuštění nové JTI:

    7.   Energeticky efektivní budovy (E2B)

     

    Známějšími iniciativami podle článku 171 jsou již dříve ustavené společné podniky (Joint Undertakings), kde Komise též vystupuje v roli partnera:

    1. Evropský program satelitní navigace (GALILEO, od roku 1999)
    2. Management letového provozu (SESAR, od roku 2007)
    3. Experimentální termonukleární reaktor (ITER, od roku 2007)

    Iniciativy podle článku 169: Podobný právní a schvalovací status jako JTI mají i tzv. iniciativy podle čl. 169, kde ale nejde o ustavení nové právnické osoby, nýbrž o ustavení nového společného výzkumného programu. V současnosti jsou připravovány čtyři výzkumné iniciativy podle tohoto článku:

    1. Eurostars (program pro MSP realizující vlastní výzkum)
    2. Prostředí na podporu samostatného žití (AAL)
    3. Evropský metrologický výzkumný program (EMRP)
    4. Společný program výzkumu a vývoje baltského moře (BONUS)

     

    Evropský technologický a inovační institut (EIT): Evropský technologický a inovační institut je další snahou Evropské komise a členských států propojit špičkový výzkum a vývoj se vzděláváním a průmyslem. EIT bude mít dvě základní úrovně, správní radu s malou administrativní podporou, a soubor znalostních a inovačních komunit (KICs), která se budou nacházet v celé Evropě a budou pracovat v strategických transdisciplinárních oblastech. V současné době probíhá vyhodnocování prvních návrhů těchto znalostních a inovačních komunit.

     

    Program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP): 24. října 2006 vstoupilo v platnost Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU o zřízení Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (Rozhodnutí v ČJ/AJ), který je plánován rovněž na sedm let a který bude spravován Generálním ředitelstvím Podnikání a průmysl. CIP je snahou spojit pod jednu střechu několik ne zcela sourodých programů a vytvořit jedno místo na podporu zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe.

    CIP sestává ze tří pilířů/podprogramů (Presentace v ČJ/AJ):

    1. Podnikatelský a inovační program (EIP) - finanční nástroje pro malé a střední podniky, v budoucnosti i podpora inovací; nástupce programu MAP; ekoinovace v návaznosti na program LIFE;
    2. Program na podporu informační politiky (ICT) - zavádění technologických novinek do praxe, konvergence technologií;navazuje na programy Modinis, eTEN a eContent+
    3. Program Inteligentní energie Evropa (IEE) - efektivita, obnovitelné zdroje, diversifikace, emise;

    Rozpočet programu na celé programové období činí 3,6 mld Euro, z čehož zhruba 60% půjde na část Podnikání, 20% na Informační politiku, 20% na Inteligentní energii.

     

    Finanční nástroj na sdílení rizika (RSFF)

    Na pomezí mezi 7.RP a aktivitami Evropské investiční banky (EIB) stojí mechanismus nazvaný Finanční nástroj na sdílení rizika. Risk Sharing Finance Facility (RSFF) je založen na principu sdílení úvěrového rizika mezi Evropským společenstvím (ES) a EIB, což umožní poskytovat větší množství úvěrů na financování investic do výzkumu, vývoje a inovací. Podle analýzy EIB v Evropě v podstatě neexistuje trh s rizikovými úvěry. Zvlášť pro středně velké podniky (mid-caps), jejichž rating je na pomezí investičního a spekulativního stupně (BBB-, BB+), je velmi obtížné získat půjčku na výzkumné, vývojové a inovační projekty.
    Jak Evropská komise tak EIB se proto rozhodly, že každá vyčlení během následujících sedmi let 1 mld. € (v případě EK z rozpočtu 7. RP - SP Spolupráce a Kapacity). Tyto prostředky nebudou použity na úvěry samotné, ale na krytí zvýšeného úvěrového rizika. EIB tak bude moci poskytnout úvěry na projekty VaVaI v celkové výši až 10 mld. € podnikům, pro něž jsou běžné bankovní produkty nedostupné. Více informací o RSFF najdete zde.

     

    7. RP a regiony

    Regiony jsou stále více vnímány jako ta pravá úroveň, která by mohla katalyzovat toužebně očekávaný hospodářský rozmach Evropy - jsou dostatečně velké na jedné straně a dostatečně blízko k firmám, výzkumným institucím a každodennímu životu na straně druhé. Přes silnou rétoriku je ovšem možností přímé evropské podpory regionálního výzkumu, vývoje a inovací dost málo (EU je svazkem států, ne regionů). Možnosti jsou v zásadě tři až čtyři, přičemž jeden projekt nesmí být v jednom stádiu podporován z více než jednoho zdroje:

    1. Strukturální fondy, operační programy jsou tvořeny členskými státy
    2. Vzdělávací programy Evropské komise
    3. Spolupráce v 7RP - např. iniciativy CIVITAS, CONCERTO v tématech Energie a Doprava
    4. Kapacity v 7.RP, čtyři priority vztahující se k regionům:
    • Podpora budování výzkumné infrastruktury
    • Podpora inovativních malých a středních podniků
    • Podpora regionálních výzkumných klastrů - Regions of Knowledge (podpora vývoje rozvojových strategií, vnitroregionální a meziregionální spolupráce)
    • Uvolnění výzkumného potenciálu konvergentních regionů (studie, výměna pracovníků, nákup vědeckovýzkumných zařízení v regionech s HDP pod 75% průměru EU, tedy celá ČR kromě Prahy)

     

    7. RP a malé a střední podniky (MSP)

    Podniková sféra patří již delší dobu mezi jednu z klíčových cílových skupin Rámcových programů. Je to motivováno snahou nedělat výzkum pro výzkum ale vyvíjet marketovatelné produkty. Že se zapojení podniků a zejména malých a středních podniků příliš nedaří je známé, důvody rovněž - velká administrativní náročnost přípravy, nízká úspěšnost a zdlouhavost ve schvalování a finančním vypořádání projektů vedou k tomu, že účast na projektech často není pro malé firmy ekonomická nebo vůbec možná.

    7.RP se dotýká dvou typů MSP - těch, co dělají výzkum, a těch, co si nechávají výzkum dělat:

    1. Programy Spolupráce a Myšlenky: MSP se jako ostatní účastníci mohou zapojovat do výzkumných a vývojových konsorcií resp. žádat o granty na základní výzkum. Zejména na nátlak Evropského parlamentu je i v 7.RP stanoveno, že na MSP má jít alespoň 15% finančních prostředků z programu Spolupráce.
    2. Program Lidé: speciální program na výměnu výzkumných pracovníků mezi podnikovou a akademickou sférou
    3. Program Kapacity:
    • Výzkum ve prospěch MSP: podpora malých skupin MSP při řešení společných/doplňujících se technologických problémů
    • Výzkum ve prospěch sdružení MSP: podpora většího uskupení MSP při řešení společné problematiky v určitém sektoru

    4. Koordinace národních programů (ERA-NET)

    5. Technologické platformy - potenciální iniciativy podle článku 169

    6. CIP: služby na podporu zapojení MSP do 7.RP

    On-line test pomocí kterého lze určit, zda organizace spadá do nové definice malých a středních podniků podle Doporučení Komise ze dne 6. května 2003, najdete zde.